Komunikační Desatero Tomáše Hauptvogela vol. 2: Tisíc nápadů
Tisíc nápadů, jeden poklad
aneb: Vymýšlení není magie – je to dřina. Ale sakra důležitá. Jeden známý český novinář a moderátor mi kdysi řekl větu, na kterou nikdy nezapomenu:
„Jen psaním něco napíšeš.“
A měl pravdu. Když chcete, aby přišel nápad, musíte si sednout a začít ho hledat. Nečekat, že vám přistane na rameni jako osvícení. Ne. Musíte ho vyždímat. Ze sebe. Z hlavy. Z toho, že si prostě sednete a napíšete všechno, co vás napadne – i to, co zní hloupě, okoukaně nebo přehnaně. Protože právě mezi těmi „blbostmi“ bývá ukrytý ten jeden klenot.
Když jsem dělal redaktora v televizním zpravodajství, věděl jsem jednu věc jistě: nápad je půlka reportáže. Mohl jsem mít skvělé záběry, perfektní rešerše, citace i statistiky – ale pokud tomu chyběl nápad, zůstalo to jen suchým výčtem faktů. Nezapamatovatelné. Nedotklo se to diváka.
Opravdová síla je v tom, když si dovolíte tvořit. A tvořit znamená dovolit si i selhat. Vyplivnout 20 nápadů, ze kterých 19 nebude stát za nic. Ale ten dvacátý? Ten vás zachrání. Ten publikum nadchne. Ten udělá z vašeho projevu zážitek.
Takže až příště budete připravovat prezentaci, vystoupení, projev – nejdřív pište nápady. Nefiltrujte, neanalyzujte. Jen pište. Možná skončíte s odstavcem šíleností. Ale možná mezi nimi najdete něco, co posune vaši prezentaci o třídu výš. A jestli ne dnes, tak zítra. Nápady se totiž nevyhazují – jen ukládají na později. A právě tyhle malé tvůrčí „odbočky“ z vás dělají mistra. Ne faktografie. Ta stačí Wikipedii.