Komunikační Desatero Tomáše Hauptvogela vol. 6: Vyprávějte…
Vyprávějte, neučte.
aneb: Fakta zapomeneme, příběh zůstane.
Lidé si pamatují příběhy. Emoce. Moment, kdy se zasmáli, kdy jim něco došlo, kdy si řekli: „Jo! Tohle znám taky.“ Nepamatují si tabulky, čísla, souvětí z prezentace. Pamatují si vás – pokud jim dovolíte vás poznat.
Takže: vyprávějte. Připravte si svůj projev jako cestu. Začněte u sebe. Co jste prožili? Co vás překvapilo? Kde jste znejistěli? Koho jste potkali? Jak vás to ovlivnilo? Co jste pochopili? A kde jste udělali chybu? Nebojte se ukázat i lidskost – publikum nechce robota. Chce člověka, kterého může chápat a cítit s ním.
Jednoduché pravidlo: mluvte v ich-formě. „Já jsem si všiml…“, „Já jsem tehdy myslel…“, „Pro mě bylo překvapivé, že…“ Neučte jako z učebnice.
Tím vzniká přirozené pouto mezi vámi a posluchači. A to je neocenitelné. Pracujte s příklady. I suchá data se dají převyprávět tak, že to bouchne. Místo: „vzdálenost je 345 kilometrů“, řekněte: „to je jako z Berlína do Ždírce nad Doubravou“.